Květen 2016

Bydlení

28. května 2016 v 15:21 Život po maturitě
Vždycky jsem snila o tom, že budu jednou bydlet sama. V krásném bytečku, který si sama zařídím (samozřejmě jsem netušila, kde na to vezmu peníze) a budu tam s životním partnerem a bude to pohoda, výhled na Prahu a prostě krása. Bydlela jsem v obrovském domě uprostřed brdských lesů, čerstvý vzduch všude kam se podíváte, většinou modrá obloha, příroda, prostě paráda. Ale ne, vy máte pocit, že to není dost a že to vstávání v pět ráno nepřežijete, a tak se po smrti nejlepší kamarádky a toho nejúžasnějšího, co jste kdy měli, odstěhujete do Prahy.

A reality je taková. Bydlím v bytě, který jsem musela vypulírovat, aby se v něm dalo existovat. Neustále se tu práší, luxuju a uklízím třikrát týdně. A ne, fakt na to nemám čas, ani energii. Nemáme víc pokojů. Je to jedna velká kostka a oddělený je akorát záchod, koupelna a kuchyně. Máme i balkon. Jsou na něm vysklené dveře, které patřily ke kuchyni a nikdo ho nikdy neuklízel. Momentálně tam chemicky odstraňuju sajrajt, co zůstal na mřížkách z digestoře, protože ten, kdo tu byl před náma, ten fakt neuklízel... To, že jsme 15 metrů od dost frekventované silnice bych ještě přežila. I to, že nad námi bydlí slon. Ale to, co bydlí pod námi, se popsat nedá. Jsou to kuřáci a jen tak pro info: já kuřák nejsem ;) a nesnášim je. Nebo teda, nesměj smrdět.. A to je přesně to, co pod námi nebydlí. To fakt nejsou nesmradlaví kuřáci. Jejich balkon vypadá jako skládka jaderného odpadu. Naštěstí mají taková ta příšerná otevírací skla. Naneštěstí ta skla jsou OTEVÍRACÍ!!! A to je zlo.. Když už si totiž myslíte, že si můžete otevřít balkon, abyste se nadechli toho smogového pražského hnusu, tak se nenadechnete jenom toho. Nadechnete se i toho nepopsatelného hnusu, co vychází z bytu pod vámi. Prostě hrůza. A nepomáhá nic. Ten smrad totiž táhne až na konec toho vašeho pidi bytu a zamoří a zahubí všechno, kolem čeho projde..

Čili shrnutí: pokud žijete někde v přírodě a přijde vám, že dojíždění vás zabije... Tak radši umřete ve voňavé přírodě a ne ve smradlavé Praze se smradlavými, neohleduplnými a dupajícími sousedy.. Jo a jen tak mimochodem slyšim i to, že někdo běží po schodech dolů.. Takže v pět ráno pecka :)

Máme jich víc?

24. května 2016 v 18:33 Život po maturitě
Minulé životy. Co si pod tím představit? Někdo si představí tu reinkarnaci a že byl v minulém životě třeba Olga Hepnarová a proto má teď chuť všechny zabít..

No, já si představím svoje životy. Můj jeden velký život se dá rozdělit na menší životy. Život v Praze od miminka do 6ti let. Život na základce, kde prošlo tolik módních fází a tolik tanečních stylů (přes jumpstyle po klasiku) a pak život na gymplu. Kde začínáte chápat, že peníze nejsou zadarmo. Že chleba neni zas tak levnej. A že za první vydělanou 1000 s cestou do Prahy po vlastní ose, s jídlem si ve finále koupíte pěkný prd. Život v tu chvíli začne bejt krutej. Odmaturujete a myslíte si, že když jste vylezli z gymplu a sežrali všechnu světovou moudrost, že teď to bude teda fajn a budou vás chtít všude. NE! Nebudou! Je to dřina se někam vypracovat a potom, co vás nevezmou na vejšku prostě dostanete od života pěstí, protože v tu chvíli se budete muset začít rvát na vlastní pěst! Né fakt nemůžete bejt nezaměstnaný a flákat se doma a živit vás bude máma nebo táta. Už jen proto, že v tomhle státě to nejde a je to nemorální hnus ;) no a tam začne ten další život. Stanete se soběstačnými. Začnete zjišťovat, že hrubá výplata je okrouhaná o miliony kravin, protože stát to tak chce. A že čistá, ač se vám zdá vysoká, je ve skutečnosti nic, co odevzdáte a pak máte mínus nic. Ale jste spokojený, protože jste si šli koupit novou kabelku za svoje vydělaný prachy. A ta nová kabelka vás stála to mínus nic, co vám zůstalo po nákupu jídla na měsíc, zaplacení nájmu, elektřiny, plynu, televize, mobilu, spoření a podobných blbin.
A tak si začnete říkat, že když jste v práci od nevidim do nevidim, buzerujou vás i o víkendu, jste jak hadr na podlahu a dě**a pro všechny, že byste si zasloužili víc... Že byste si zasloužili líp... Nejdřív začnete pochybovat samozřejmě o sobě: dělám dost? Když se přetrhnu a ruce a nohy budu mít zkrvavené, všimnou si a dostanu víc??... Ne :D jen v případě, že budete mít normální šéfy. A vzhledem k tomu, že to já nemám, tak tuhle životní etapu uzavírám.. Prostě konec.

A víte co? Od září začnu novej život! Další životní fázi, která bude lepší než tahle a já v ní budu zodpovědnější a lepší!!

Ale hlavně všichni vylezte ze škol aspoň s maturitou. Nedávno zaznělo ve zprávách, že maturita už je jako životní potřeba. Prostě nemáš maturitu, tak jdi zametat chodník. Když máš maturitu, můžeš zametat aspoň chodby v kancelářích :)

Nový objev

22. května 2016 v 17:09 Život po maturitě
Pro mě teda objev století, ale v pohodě :D
Plno lidí už to zná dost dlouho a já to taky znám, ale až teď mě napadlo to začít používat. Jmenovalo se to "votoč vohoz", ale teď je to "Vinted". No, zatím jsem tam hodila několik věcí a všichni si to jen "přidali do svých oblíbených", ale aspoň o mě někdo ví. Zjistila jsem, že je to super věc na provětrání skříně. A mimochodem, zbavuju se svojeho milionu kabelek, abych si mohla koupit jeden boží dražší kousek. Takže taky super motivace :) mrkněte tam, případně projevte zájem, případněte taky provětrejte skříň! :)